ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Hodnocení žáků

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy a poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím níž získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí hodnocení je konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení.

1. Zásady klasifikace

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Žák je hodnocen za to, co umí, nikoliv za to, co neumí.

Podle níže uvedených kritérií se klasifikují žáci ve všech vyučovacích předmětech uvedených ve školním učebním plánu 1. – 9. ročníku.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.

Celkový prospěch hodnocení zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat ke konci pololetí, určí ředitel pro klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců od skončení klasifikačního období (1. pololetí). Není-li možno klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se v prvním pololetí nehodnotí- § 52 zákona 561/2004 Sb.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat ke konci 2. pololetí, určí ředitel pro klasifikaci náhradní termín tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák podmíněně navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník - odst.3, § 52 zákona 561/2004 Sb.

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení. Je – li vyučujícím ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

Komise pro přezkoušení jmenuje ředitel. V případě, že je vyučující ředitel, jmenuje komisi příslušný krajský úřad. Komise je tříčlenná – tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel. Nemůže-li se žák z vážných zdravotních důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy (lékařského potvrzení), klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný .Tento žák stejně jako žák, který nevykonal opravnou zkoušku úspěšně, neprospěl.

2. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Snažíme se o co možná nejobjektivnější získávání podkladů pro hodnocení žáka. Respektujeme individuální zvláštnosti žáka. Využíváme mnoha metod (i alternativních), jak zjistit úroveň znalostí a dovedností.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

soustavným diagnostickým pozorováním žáka

soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami

analýzou různých činností žáka

konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, VP

rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

alternativními způsoby (skupinové práce, projekty apod.)

Žák 6. – 9. ročníku musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň čtyřikrát za každé pololetí. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř. jiné metody a formy hodnocení).

Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě (odůvodní své hodnocení rozborem kladů i nedostatků). Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi v nejbližším možném termínu.

Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn.

3. Hodnocení a klasifikace

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je v souladu s § 51 zákona 561/2004 Sb. a se souhlasem školské rady vyjádřeno klasifikačním stupněm nebo širším slovním hodnocením, o které však rodič musí požádat.

Při hodnocení výkonů žáka se učitel opírá především o dominantní a kladné vlastnosti žákovy osobnosti. Pozitivní hodnocení a pochvala je nejen odměnou, ale i stimulem ke zvýšenému úsilí žáků. Při souhrnné klasifikaci učitel objektivně zhodnotí celkové výkony a klasifikuje žáka s ohledem na naplňování očekávaných výstupů v jednotlivých vzdělávacích oborech a utváření klíčových kompetencí.

3.1 Hodnocení klasifikačními stupni

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 – výborný

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Stupeň 3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě.

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, méně samostatný a méně pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Celkové hodnocení žáka

prospěl s vyznamenáním

není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré

prospěl

není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

neprospěl

je-li v některém z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

3.2 Hodnocení slovní

Žák může být na základě žádosti rodičů hodnocen širším slovním hodnocením. V případě použití širšího slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Součástí slovního hodnocení je také doporučení, jak předcházet případným neúspěchům.

Celkové hodnocení žáka, u kterého bylo rozhodnuto o kombinaci slovního hodnocení a klasifikace:

Stupeň prospěl(a) s vyznamenáním - není- li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí být horší než stupeň 2 – chvalitebný), průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů, u kterých se používá klasifikace, není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobře.

Stupeň prospěl(a) - není-li v žádném z povinných vyučovacích předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný, a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci nesmí odpovídat stupni 5 – nedostatečný).

Stupeň neprospěl(a) – je- li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný , a to i v případě předmětů, které jsou hodnoceny slovně (případný převod slovního hodnocení na klasifikaci odpovídá stupni prospěchu 5 – nedostatečný).

3.3 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

V maximální míře se snažíme o to, aby hodnocení těchto žáků vyjadřovalo zejména jejich pokrok a zlepšení v rámci jejich možností a vzhledem k jejich druhu poruchy. Hodnocení není zaměřené primárně na srovnávání žáka s jeho spolužáky, ale zaměřuje se na individuální pokrok a na naplnění předem stanovených požadavků.

3.4 Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

- pracoval /a/ úspěšně

- pracoval /a/

3.5 Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky

Při hodnocení žáků, kteří nejsou rodilými mluvčími, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

4. Klasifikace chování

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující :

Stupeň 1 - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje stanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 - uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

5. Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

1) Pochvaly

Ředitel školy uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy uděluje pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.

2) Opatření k posílení kázně

Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti řádu školy. Tato opatření zpravidla předcházejí před snížením stupně z chování

Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření :

- napomenutí třídního učitele

- důtka třídního učitele

- důtka ředitele školy

Napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče zápisem do žákovské knížky.

Důtku třídního učitele udělí třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. O udělení důtky písemně informuje třídní učitel zákonné zástupce.

Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě za opakovaná vážná provinění proti řádu školy, proti normám slušnosti. O udělení písemně informuje zákonné zástupce ředitel školy prostřednictvím třídního učitele.

Udělená opatření k posílení kázně se zaznamenávají do katalogových listů a do počítačového programu.

Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

6. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen.To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval, tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků z důvodů uvedených v žádosti.

7. Komisionální zkoušky

Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:

při přezkoušení žáka, kterého nebylo možno klasifikovat v řádném termínu na konci prvního nebo druhého pololetí

při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace

při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku

při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky

při zkoušení žáka, který je osvobozen od povinnosti docházet do školy

při opravných zkouškách

při přezkoušení dětí českých občanů, při jejichž vzdělávání v zahraničí nebylo postupováno podle platných předpisů

při přezkoušení, nařídil-li je školní inspektor nebo ředitel školy

Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

Pokud komise byla sestavena za účelem vykonání komisionální zkoušky podle č. 5 odst. 4, ředitel posoudí, zda bude do komise jmenován vyučující, o jehož klasifikaci má zákonný zástupce pochybnosti. V tomto případě žák koná opravnou zkoušku, v předmětu český jazyk, světový jazyk a matematika i písemnou zkoušku v délce trvání 25 minut.

Do tříd s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů zařazuje žáka ředitel školy na základě doporučení školy, do které žák dochází, a podle nadání a předpokladů žáka. K zařazení žáka do těchto tříd je třeba souhlasu zástupce žáka.

8. Informování o prospěchu a chování

1) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka:

třídní učitel a učitelé příslušných předmětů na pravidelných třídních schůzkách nebo konzultacích

pokud o to zákonní zástupci požádají

Na konci každého školního roku obdrží každý žák certifikát o úspěších a zlepšeních, kterých za toto období ve všech oblastech dosáhl. Tento certifikát zpracuje třídní učitel na základě podkladů všech příslušných pedagogických pracovníků. Validita certifikátu bude potvrzena kulatým razítkem a podpisem ředitele školy.

9. Výstupní hodnocení

Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení obsahuje vyjádření o možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, o chování žáka v průběhu povinné školní docházky a o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je vydáno žákovi výstupní hodnocení do 30. října.

Autoevaluace školy

Autoevaluace – vlastní hodnocení školy - je významným nástrojem, který pomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Jedná se o zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizující stav, kvalitu a efektivnost vzdělávací soustavy. Součástí vlastního hodnocení školy jsou zejména cíle, které si škola stanovila v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, jejich reálnost a důležitost. Dále pak posouzení, jakým způsobem tyto cíle škola plní s přihlédnutím k dalším cílům, uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech. Vlastní hodnocení školy také obsahuje vymezení oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření.

1. Oblasti autoevaluace

Podmínky vzdělávání

- materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání

Průběh vzdělávání

- je-li výuka postavena podle potřeb žáků, RVP a ŠVP

- je-li výuka efektivní, dostatečně stimulující, dostatečně náročná a rozmanitá

- mají-li žáci dostatek prostoru k vyjadřování vlastních názorů

- používají-li učitelé dostatečně pestrou škálu výukových nástrojů

- je-li výuka založena na počátečních znalostech žáků a dostatečně propojena se zkušenostmi z reálného života

Výsledky vzdělávání

- vědomosti, dovednosti a postoje žáků

Školní klima

- podpora školy žákům

- spolupráce s rodiči

- vliv vzájemných vztahů školy, žáků , rodičů a dalších osob na vzdělávání

- celkové klima ve škole

Řízení školy

- kvalita personální práce

- kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

- práce učitelů

Soulad realizovaného ŠVP s RVP ZV

2. Cíle a kritéria autoevaluace

Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy.

Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).

3. Nástroje autoevaluace

analýza žákovských prací

pozorování

rozbor dokumentace školy

rozhovory s učiteli, rodiči, žáky

dotazníky pro rodiče, žáky a učitele

srovnávací prověrky, dovednostní testy

hospitace

4. Časové rozvržení autoevaulačních činností

hospitační činnost – v průběhu celého školního roku

projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou – konec září

projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok – konec října

testy a dotazníková šetření SCIO

srovnávací prověrky

analýza žákovských prací – průběžně

dotazníky na klima školy

rozhovory s učiteli, rodiči a žáky – průběžně